Stránky které potěší


Letnice

                                       


Letnice.
Sedmou nedělí velikonoční nastavají ,,Svátky svatodušní",což jsou svátky plně rozvinutého jara a proto jejich název letnice není tak úplně přesný,protože do skutečného,slunečného léta je v tuto dobu ještě dost daleko.Nejstarší zpráva o oslavách svatodušních svátku byla zapsána už kronikářem Kosmasem. Dle kroniky prý český kníže Břetislav v roce 1092 vyhnal z české země všechny čarodejníky, věštce a hadače.Povedlo se mu ,,vykořenit" obyčeje a zvyky,které v té době vesničané o letnicích v úterý nebo ve středu zachovávali. přinášeli prý ke studánkám dárky a zabité oběti obětovávali duchům. Tedy ještě koncem 11.století zachovávali naši předci zakořeněné pohanské zvyky svých praotců.V pozdějších dobách naši předkové oslavovali letnice hodokvasy,zpěvem a tancem.
V sobotu před svátky se pečlivě vyčistilo celé stavení, které se poté vyzdobilo zvenku i zevnitř lipovými ratolestmi.Zelené větvičky se zastrkovaly za okna a ve světnicích za obrázky svatých, aby si měl zítra Duch svatý, až příjde do příbytku v podobě holubice, kam sednout. Výzdobě příbytků zelení se věnovala zvláštní péče v některých krajích Moravy. Boží hod svatodušní býval oslaven ve znamení zelené barvy. Na Šumavě Vycházeli chasníci v podvečer Božího hodu svatodušního na náves, aby tu práskali biči, až uši zaléhaly. Bylo to proto,aby zahnali hřmotem zlé čarodejnice. V Jižních Čechách stavívala chasa před svatodušními svátky panáka, kterého připevnila na tyč a tu potom zarazila do rybníka. V pondělí svatodušní byl panák k večeru poražen.